Starobylé město Pergamon, jednodenní výlet z Izmiru

Historie Pergamonu sahá až do 8. století př. n. l. Město založili Aiolští Řekové, ale proslulým se stalo až za Alexandra Velikého. Pergamonské oblasti vládl Lysimachos, jeden z Alexandrových generálů. Během svých tažení nashromáždil obrovské množství kořisti, kterou uložil ve městě. Když se k moci dostal Eumenus II., začalo důležité období. Porazil Galy, kteří byli v té době v oblasti hojně rozšířeni, a protože občas pomáhal Římanům, nechali ho na pokoji. V tomto období byla postavena většina památek, včetně Diova chrámu a knihovny.

Jeho nástupcům se nedařilo tak dobře a Attalos III. v roce 133 př. n. l. odkázal království Římu. Pergamon se krátce stal hlavním městem římské provincie Asie a stal se důležitým lékařským centrem. Do města se hrnulo stále více důležitých osobností a na svém vrcholu se pyšnilo dokonce 200 000 obyvateli. Od 3. století dále role Pergamonu postupně klesala. Efez však dále rostl a stal se jedním z nejdůležitějších měst římského období. Zemětřesení a drancování způsobily úpadek města.

Pergamon byl nějakou dobu hlavním městem římské provincie Asie a do města se stěhovaly důležité osobnosti.

V 19. století Němci prováděli výzkum v západním Turecku a získali povolení k vykopávkám. Mnoho nálezů bylo přivezeno do Německa a nyní jsou vystaveny v Pergamonské muzeum v BerlíněJe to vlastně velká škoda, že už nejsou vidět na místě, kam skutečně patří.

Starověký Pergamon je dnes známý jako pergamonVe městě můžete obdivovat Červenou baziliku, divadlo a Asklépia. Protože se ten den chceme ještě autem dostat do Ayvaliku, navštívíme pouze Akropoli na kopci. Je viditelná z dálky. Na kopci je parkoviště, ale my se rozhodneme zaparkovat auto hned za městem a vyjet lanovkou. Jízda lanovkou trvá asi 5 minut a dorazíme ke vchodu do starobylého města. Kromě poněkud nezaujatého mladého páru tam nikdo jiný není; máme celé místo jen pro sebe. Jak jinak by to bylo o den později během naší návštěvy Efezu?

Kromě poněkud nezaujatého mladého páru tam absolutně nikdo není. Pergamon máme jen pro sebe.

Starobylé město Pergamon si můžeme prohlédnout v klidu. Ihned po vstupu narazíme na ruiny knihovny. Z ní prakticky nic nezbylo. Kdysi dávno obsahovala 200 000 pergamenů a nespočet knih. Marcus Antonius však v roce 41 př. n. l. převedl velkou část knih a svitků do Alexandrijské knihovny jako kompenzaci za ztráty během občanské války.

Nedaleko od pozůstatků knihovny upoutá mou pozornost Trajánův chrám. Zde se v celé své kráse dodnes tyčí několik bílých mramorových sloupů. Jak krásná musela být tato stavba v době největšího rozkvětu Pergamonu? Chrám byl postaven na nejvyšším bodě města za vlády Hadriama (125 až 138). Socha bez hlavy a nohou také naznačuje, že zde musely stát nějaké krásné sochy. Za Trajánovým chrámem se nacházejí paláce králů. Z nich se však mnoho nedochovalo, jen několik zbytků hradeb. Odtud se však nabízí nádherný výhled na Kestelskou přehradu.

Procházím pozůstatky paláců, arzenálu a městských hradeb a docházím k další impozantní stavbě: divadlu. Je to poměrně strmá stavba s 80 řadami laviček a nádherným výhledem na Bergamu. Dokážete si představit, že zde kdysi sedávalo 10 000 lidí a sledovalo představení?

Stále prozkoumávám staré tržiště a Diaův oltář. Ten druhý byl znovu postaven v Pergamonském muzeu v Berlíně. Aniž bych si to uvědomoval, už dvě hodiny se toulám starobylým městem Pergamon. I když jsem ještě neprozkoumal pár koutů, je čas vydat se z Ayvaliku dál.

Pergamon je vzdálený 1,5 hodiny jízdy od Izmiru a je snadno dostupný autem. Z Izmiru jeďte na sever po silnici E87. Chcete navštívit starobylé město z Istanbulu? I to je možné. Jeďte trajektem do Bursy nebo Bandirmy a poté autobusem do Bergamy. Můžete také jet autobusem z Izmiru.